|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
|
|
The historical and archaeological importance of travel accounts made by Russian pilgrims to the Near East from the 12th to 19th centuries.
Ježek, Václav ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Boček, Pavel (oponent) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma, které se z hlediska badatelského zájmu těší čím dále tím většímu zájmu. Jedná se o Ruské poutníky nebo cestovatele, kteří navštěvovali oblasti Blízkého Východu zejména takové místa, jakými jsou Svatá země, Konstantinopol, Svatá Hora Athos a další. Pod pojmem Ruské poutníky v práci rozumíme jedince, které souvisely s kontextem Ruského státu jako politickým subjektem. Necharakterizujeme je na základě etnické příslušnosti. Kontakty mezi jihem a Ruskem mají důležitý význam pro rozvoj samotné Rusi, její kultury, identity a dějin. To samé platí i pro oblasti Blízkého Východu, kde kontakty s Ruskem souviseli významným způsobem s dějinným rozvojem a povahou této oblasti. Ruské kontakty s jihem je nutné zpočátku vnímat hlavně v kontextu Byzantsko- Ruského kontextu. Byzantsko-Ruské vztahy byly určeny vztahem založeném na kulturním vlivu a na sdílené víře. Pro rozvoj těchto vztahů a kulturního vývoje sehráli klíčovou roli jedinci ať už cestovatelé nebo lidé vyslaní s jasným cílem či úkolem. V rámci těchto kontaktů byla velmi důležitá náboženská motivace, kdy pouť do takových míst jakými byli Konstantinopol, Svatá země, Svatá Hora Athos souvisela s budováním náboženské a tím pádem kulturní identity Ruského prostředí, neboť kultura a náboženství v Rusku intimně souviseli v době...
|
|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
|
|
Analýza repertoáru Kancionálku aneb Písní křesťanských
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu anonymního Kancionálku, vydaného v Praze u K. F. Rosenmüllera mezi lety 1712-1727. Na základě přehledu pramenů ukazuje na jeho vazby k jiným zpěvníkům i na jeho možné předlohy (nekatolický literátský kancionál aj.). Hlavní část práce analyzuje úpravy staršího repertoáru a celkovou koncepci Kancionálku: jejím účelem je popsat editorské strategie při vytváření menšího nenotovaného zpěvníku pro široké lidové vrstvy. Přílohu tvoří katalog všech písní obsažených v Kancionálku.
|
host ::
RSS.